Existence Nové Doby

Naše hudba

Můj Děda je velký houbař

R: Můj děda je velký houbař, prý to máme v rodině,
a tak skoro celoročně, chodí s nůší na zádech.
Sbírá babky, kozáky, klouzky, bedly, praváky,
lisohlávkou nepohrdne, vždy´t to jsou houby chutné.

1. Jednou takhle k podzimu, že vyrazí si na hlívu,
vzal si sebou vaťák nůši a po cestě kudlu brousí.
Když pak přišel k lesu blíž, vlastním očím nevěří,
všude kolem zvláštní houby, děda jenom hlavou kroutí.
Co to může jenom být, tuhle houbu musí mít.
Nasbíral si plnou nůši, teď se z lesa těžce plouží,
A myšlenku v hlavě má, co si dnes z nich udělá.
R:
2. Když to domů přitáhnul, do atlasu hub nahlédnul,
houbu tam však nepoznal, co teď s houbou co teď dál.
Líto mu však bylo hub, aby je teď vyhodil
a tak radši celý rendlík, smaženice uvařil.
Už jen po pár lžících ,už se mlsně olizuje,
S úsměvem pak na líci zasedá k lavici,
On je celý bez sebe a, cpe ty houby do sebe.
R:
3. Co se potom dělo dál, to fakt děda nechápal,
Začali ho houby honit, měl tak divný představy.
A na konec si ustlal, ve chlívě u krávy.
Ráno ho jen probudilo, to děsiví bučení.
Potřel oči, chytl houbu, a už běží k lékaři,
V ordinaci děda houbu doktorovi ukázal,
doktor se ho jen opatrně tázal.
Dědo jakou měl jste dávku,vy jste snědl HLISOHLÁVKU (3x)
Dědo jakou měl jste dávku,vy jste sežral HLISOHLÁVKU.

Zpět na seznam alb.